I am looking for happiness, but I find

Já to nehledám. Já si myslím, že když to člověk začne hledat, tak to nikdy nenajde. Vždycky člověk dělá to, co si jakoby naprogramuje. To znamená, že když si dá program, že bude hledat, tak to bude hledat.

Když to budete hledat, když budete stále hledači, tak nic nenajdete, člověk to musí chodit nacházet.

Někdo hledá štěstí, no tak když bude hledat štěstí, tak ho nikdy nenajde, jak by ho mohl najít, vždyť je všude. To říká Miguel Ruiz, všichni hledají štěstí, všichni hledají krásu, hledají lásku a nevšimnou si, že je toho plný vesmír, je to tady, přímo před očima.

Co chci hledat? Vždyť to tu je.

Nám se to nějak popletlo v hlavě, že šťastný můžu být až když dosáhnu toho, budu mít tamto, všichni budou zdraví… pak budu šťastný. No a je to obráceně, nejdřív můžu být šťasten a toto všechno ostatní pak uvidím úplně jinýma očima.

~ Jaroslav Dušek

I do not feel that I was looking for something, I feel that I have all this knowing that it is located.

I'm not looking for it. I think that when a person starts looking and never find it. It always does what you as if programmed. This means that if you can program that will search, so it will look.

While it will look for when you are still hunters and do not find anything, one must go find.

Someone is looking for happiness, but then he will seek happiness and never find it, how would I find him, he's everywhere. It says Miguel Ruiz, they all seek happiness, everyone is looking for beauty, looking for love and not notice that universe is full of it, here it is, right before our eyes.

What I want to look for? After all, it's here.

We somehow it got mixed up in my head that I can be happy only when we reach it, I'll be over there, everybody will be healthy ... then I'll be happy. And it is reversed, soon I can be happy and that everything else then I'll see a completely different eyes.

~ Jaroslav Dusek